Krabičkování, meal prep nebo meal preparation znamená předvaření a ukládání jídel. V současné době je krabičkování velmi populární, protože nám umožňuje efektivně plánovat jídla a máme kontrolu nad tím, co jíme. Můžeme si připravovat krabičky, které nám pomohou zhubnout nebo udržet zdravou tělesnou hmotnost, pro někoho může být cílem zvýšení výkonnosti nebo nárůst svalové hmoty. A nejpádnějším důvodem proč krabičkovat je úspora času. Když s krabičkováním začínáme, můžeme se dopouštět určitých chyb, které výsledný efekt naruší. O jaké chyby se jedná a jak jim předcházet? O tom pojednává následující článek.
Jednotvárnost připravovaných jídel
Při krabičkování se často opakuje chyba, že se zaměříme na rychlé a jednoduché recepty. Pak se naše jídla stále opakují, začnou nás nudit a my potom pro naše chuťové buňky hledáme rychlou náhradu. Podobné dojídání se a mlsání většinou neodpovídá typu stravy, kterou bychom měli jíst, abychom dosáhli cíle. Ve výsledku může být naše strava málo pestrá a může mít špatné zastoupení důležitých živin. Monotónní jídelníček nás pak přivede k tomu, že se začneme stravovat méně zdravě a jednotvárnost budeme řešit návštěvou fastfoodů.
Abychom se jednotvárnosti vyhnuli, měli bychom recepty stále obměňovat, používat různé druhy masa, příloh i zeleniny a zkoušet nové bylinky i koření.
Špatné skladování
Správné skladování je jednou ze zásadních podmínek krabičkování. Dobře uložená jídla jsou čerstvá, chutná a mají kvalitní výživové hodnoty, naopak špatné skladování může pokrmy znehodnotit a může v nich docházet k růstu bakterií. Často se opakuje chyba, že jídla necháváme příliš dlouho při pokojové teplotě nebo je skladujeme ve špatných nádobách.
Při skladování jídel bychom měli používat hermeticky uzavíratelné nádoby, které zabrání vniknutí vzduchu a vlhkosti. Jídla je potřeba skladovat při teplotě do 4 °C, a to maximálně tři dny. Když pokrm neplánujeme snít do tří dnů, je lepší ho zamrazit. Zamražená jídla bychom měli spotřebovat nejdéle do dvou měsíců, při delším skladování v mrazáku by mohlo dojít ke ztrátě chuti a textury jídel.
Nízký podíl bílkovin
Častým problémem krabičkových jídel je to, že obsahují menší podíl bílkovin, než je potřeba. Bílkoviny jsou klíčové pro růst svalů, regeneraci, zajištění imunitních funkcí i udržení pocitu sytosti. Obecně platí, že každý den bychom měli v potravě přijmout 1,2 až 2 gramy bílkovin na jeden kilogram tělesné hmotnosti. Proto bychom při přípravě krabiček měli používat potraviny bohaté na bílkoviny, jako jsou kuřecí prsa, ryby, vejce, mléčné výrobky, fazole a čočka.
Velké porce
Při krabičkování máme tendenci dát si do krabičky větší porci, než bychom si naservírovali při běžném vaření. Když pak krabičku otevřeme, automaticky sníme celou porci. Tak se může stát, že budeme mít vyšší kalorický příjem, než potřebujeme. Proto je potřeba hlídat si velikost porcí, jejich energetický obsah i složení z hlediska makro i mikro živin. K tomu nám pomůže aplikace nebo kalkulačka sloužící pro sledování složení jídel.
Nevhodné ingredience
Snaha ušetřit čas nás může vést k tomu, že při vaření používáme zpracované potraviny, například instantní nudle, konzervy nebo omáčky. Konzumace velkého množství průmyslově zpracovaných potravin může zabránit v dosažení výživových cílů a může znehodnotit naši dietu. Všechny tyto ingredience obsahují konzervanty, které mohou v dlouhodobém horizontu poškodit naše zdraví. Z těchto důvodů je lepší dávat přednost nezpracovaným potravinám a potravinám obsahujícím minimální množství chemických přísad.
Zdroje: menshealth.com, buckinghamfarmsonline.com, health.clevelandclinic.org
